Středoafrická republika a eskalace násilí

Současné etno-náboženské násilnosti ve Středoafrické republice mají počátek v předchozí občanské rebelii proti politickému převratu a následném nástupu křesťanského prezidenta Francoise Bozizé v roce 2004. Proti jeho vládě se postavily muslimské milice, se kterými centrální vláda bojovala až do uzavření série mírových dohod mezi lety 2007 a 2012, během nichž stále docházelo k dílčím střetům. Na konci roku 2012 se situace opět vyhrotila, když muslimské komunity žijící zejména na severovýchodě země obvinily vládu z nedodržování uzavřených dohod a v reakci na to zformovaly rebelské milice známé jako Séléka. Ty byly složeny ze skupin rebelů aktivních v bývalém konfliktu a žoldáků pocházejících zejména z Čadu. Této koalici rebelů se podařilo v březnu minulého roku dobýt hlavní město Bangui, kde se jejich vůdce Michel Djotodia prohlásil prezidentem. Převzetí moci muslimskými milicemi a během jejich vlády páchané násilnosti posílily v zemi náboženskou nenávist vedoucí k vytvoření koalice křesťanských milic Anti-Balaka. Tav prosinci téhož roku po silné ofenzívě převzala nadvládu nad hlavním městem a tím přinutila prezidenta Djotodia k rezignaci.

Prozatimní vládou byla dočasnou prezidentkou zvolena dosavadní starostka hlavního města Catherine Samba-Panza, která je obecně považována za nestrannou političku a je respektována oběma stranami konfliktu i mezinárodním společenstvím. Avšak ani tento vývoj nezastavil rozeběhnutou spirálu násilí, jehož se nyní dopouštějí zejména křesťanské milice. Tyto milice si vyrovnávají účty s muslimskými komunitami, na nichž se podle Amnesty International dopouštějí genocidy. Vláda prozatím prokázala minimální schopnost těmto zločinům efektivně zabránit a členové muslimských komunit prchají ve velkém množství do sousedních států. V severovýchodních, většinově muslimských oblastech rovněž dochází k odvetným masakrům na křesťanských komunitách, což jen dále posiluje nenávist na obou stranách. Situace je v současnosti relativně stabilizována pouze v hlavním městě a jeho bezprostředním okolí díky přítomnosti francouzských jednotek, které však nejsou schopny zabránit rozsáhlým masakrům a násilnostem mimo Bangui. Hlavními dějišti humanitární katastrofy jsou dopravní spoje do sousedního Čadu a Kamerunu, kudy proudí desítky tisíc muslimských uprchlíků, kteří jsou při útěku terči častých útoků.

V kontextu smutného výročí rwandské genocidy mezinárodní komunita v čele s OSN usiluje o přijetí kroků vedoucích ke stabilizaci situace a ochraně občanů Středoafrické republiky před genocidou. Před několika dny Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci o vyslání dalších vojenských jednotek složených z ozbrojených sil Francie a Africké unie, které jsou autorizovány využít všech nezbytných prostředků k ochraně občanů Středoafrické republiky a humanitárních konvojů, k zajištění veřejného pořádku a k podpoře procesu politické tranzice státu. Z dosavadního vývoje je zjevné, že slabá centrální vláda není sama schopna zajistit bezpečnost svých občanů ani obnovit stabilitu ve státě a budoucí situace je tak závislá na pomoci ze zahraničí. Hlavním úkolem významných zahraničních aktérů v čele s OSN bude pomoci obnovit autoritu státu a jeho schopnost vymáhat právo, a zastavit tak spirálu vzájemných odplat. Naprosto zásadní je v tomto ohledu dosáhnout odzbrojení všech nestátních ozbrojených skupin a zamezit jejich podpoře z území sousedních států. Současně je nutno pracovat na zajištění rozsáhlé humanitární a rozvojové pomoci, skrze niž musí být stabilizována sociální a politická situace v zemi. Nezbytné je nyní zejména zajištění vhodných podmínek pro vnitřní i vnější uprchlíky, jejichž situace je kritická.

Klíčovou událostí pro dlouhodobě udržitelné politické řešení situace Středoafrické republiky je uspořádání plánovaných prezidentských a parlamentních voleb v roce 2015. Jejich nezbytným předpokladem je však vnitropolitická stabilizace a záruka bezpečnosti všem občanům ze strany státu. Transparentní a inkluzivní volební proces probíhající v prostředí svobodné a férové soutěže má být podle OSN krokem k ukončení dlouhodobé extrémní křehkosti politického systému Středoafrické republiky, která nezbytně nutně potřebuje získat pevnou politickou strukturu a začít plnit funkce státu. Toto je optimistický scénář, který předpokládá, že se společným úsilím zahraničních aktérů a domácí vlády skutečně podaří dosáhnout zastavení probíhajících masakrů a následného nastolení stabilizačního kurzu připravujícího zemi k zamýšleným volbám. Bohužel není vyloučena ani pesimistická varianta pokračujících násilností vedoucích ke genocidě blížící se rwandským rozměrům. V hypotetické rovině také zůstává možností rozdělení Středoafrické republiky na dva státy, která je preferována některými zástupci muslimských komunit. Tento scénář by ale velmi pravděpodobně vedl k další eskalaci násilí vzhledem k nerostnému bohatství nacházejícímu se ve většinově muslimských oblastech, kterých by se centrální vláda jen těžko vzdávala. V tuto chvíli je obtížné vyhodnotit další směřování situace, ale je zřejmé, že zastavení spirály násilí bude velice těžkým úkolem, který může skončit nesmírnou lidskou katastrofou v podobě vítězství milice Anti-Balaka.

Autor: Adam Drnovský, stážista CBAP

1125