Chorvatsko mezi uprchlíky a strádající ekonomikou

V parlamentních volbách v Chorvatsku zvítězila konzervativní Chorvatská demokratická unie (HDZ), vedená bývalým ředitelem chorvatské zpravodajské služby SOA Tomislavem Karamarkem. HDZ po sečtení všech hlasů získala v 151členné sněmovně 59 křesel, zatímco vládní sociální demokracie (SDP) v těsném závěsu 56 křesel.

Na třetí příčce se 17 mandáty umístilo uskupení Most. O zbývající mandáty se podělí další čtyři uskupení. Úspěch HDZ je tak po dva týdny starém vítězství strany Práva a spravedlnost v Polsku potvrzením hlubšího trendu posilování národovecky a konzervativně orientovaných politických stran ve střední Evropě.

S ohledem na vyhrocené vztahy mezi představiteli HDZ a SDP se podle místních politických analytiků jeví velká koalice jako nepravděpodobná. V případě nalezení kompromisu by nicméně mohla být impulsem pro skomírající chorvatskou ekonomiku. V současné chvíli se nejpravděpodobnějším scénářem jeví vláda HDZ s podporou uskupení Most, ačkoli jeho představitelé prozatím nevyjádřili, zda podpoří vítěznou stranu, či případně poraženou sociální demokracii (chorvatská ústava dává straně, pověřené sestavením vlády, dva měsíce na vyjednávání).

Jakkoli bylo možné v posledních měsících zaznamenat zvyšující se míru neshod mezi premiérem Zoranem Milanovićem a prezidentkou Kolindou Grabar Kitarović (HDZ) z důvodu odlišných názorů na uprchlickou krizi, hlavním důvodem porážky SDP byla především nespokojenost velké části chorvatského obyvatelstva s ekonomickou situací země. Chorvatsko se od začátku ekonomické krize v roce 2008 nedokázalo zcela vymanit z hospodářské recese. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 16%, přičemž mezi mladými lidmi v některých regionech dosahuje až 40% a ekonomiku se nedaří nastartovat k výraznějšímu růstu.

Naopak velmi tolerantní postoj odcházející Milanovićovy vlády k uprchlíkům, vycházející vstříc části chorvatské populace, která má stále v paměti uprchlickou vlnu v důsledku válek v bývalé Jugoslávii v 90. letech, výrazně pomohl SDP v předvolebních průzkumech. Na druhou stranu představuje současná uprchlická krize pro Chorvatsko, které je jedním z migračních „hotspotů“ na balkánské trase, rostoucí problém. Od uzavření maďarsko-srbské hranice v září letošního roku prošlo chorvatským územím více než 350 tisíc imigrantů a nápor uprchlíků tak pro slábnoucí ekonomiku může představovat značnou zátěž.

Probíhající volební kampaň zastínila míru vyhrocenosti vztahů mezi premiérem a HDZ spolu s prezidentkou. Chorvatská prezidentka se 9. října letošního roku účastnila na pozvání maďarské strany summitu V4. Pozice premiéra Milanoviće ovšem byla/je taková, že země V4 nepředstavují pro Chorvatsko vhodnou společnost, zejména z důvodu nekompromisního přístupu v uprchlické krizi (Poznámka: Milanović doslova nazval postoj států V4 „filozofií drátu“ a maďarskou vládu obvinil, že ze své země vytváří „slepé střevo Evropy“). Řada provládních deníků také prezidentskou iniciativu odsoudila s ohledem na rozpad někdejší jednotné pozice států V4 vůči celoevropským uprchlickým kvótám jako provedenou v krajně nevhodné době.

Diplomatický konflikt mezi Chorvatskem a Maďarskem posledních týdnech eskaluje také spor o vydání někdejšího představitele správní rady maďarské energetické společnosti MOL, který je v Chorvatsku obviněn ze spáchání trestných činů spojených s odkoupením kontrolního balíku akcií ropné společnosti INA maďarským MOLem.

Vzhledem k faktu, že prezidentka jako někdejší kandidátka HDZ podporovala navzdory postoji premiéra přibližování k V4, může vítězství HDZ ve volbách v případě, kdy sestaví vládu, znamenat určité oteplení ve vztahu k V4. HDZ během volební kampaně umně operovala s mírnou protiuprchlickou rétorikou a prezidentka Kitarović naznačila, že by Chorvatsko v případě zhoršující se situace s uprchlíky mohlo přistoupit k výstavbě určité formy ochranného plotu tak jako Maďarsko. Takový scénář zapadá i do způsobu projekce chorvatské politické scény, který během kampaně používala SDP; zatímco sama sebe označovala jako reprezentanta hlavního politického proudu EU, konzervativní HDZ byla vykreslována jako zástupce „druhé Evropy“ v čele s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.

Přes náznaky zesílené protiuprchlické rétoriky zřejmě od nové chorvatské vlády nelze očekávat dramatickou změnu chorvatské politické orientace. HDZ patří dlouhodobě ke státotvorným chorvatským stranám, která již několikrát v novodobé historii od vyhlášení chorvatské nezávislosti sestavovala vládu. Nacionalistické dědictví strany (byla založena v roce 1989 prvním chorvatským prezidentem  Franjo Tuđmanem) se v následujících letech může spíše projevit v podobě zhoršujících se vztahů se Srbskem.

V současné době není v Chorvatsku výraznější poptávka po identitární politice, vymezující se proti imigrantům ze zemí třetího světa. Chorvatská vláda bude samozřejmě na narůstající počet migrantů v Evropě reagovat přijímáním tvrdších postojů, ale vzhledem k jasné proevropské orientaci HDZ na Evropskou lidovou stranu (EPP) a německou CDU budou chorvatské reakce na uprchlickou krizi v maximální míře sledovat německý postoj.

Autor: Ondřej Šlechta

689