CBAP Monitor: Latinská Amerika – únor 2016
Jak bezpečnostní politika El Salvadoru zvyšuje mimosoudní zabíjení a týrání • Téměř padesát mrtvých při mexických vězeňských nepokojích • Konec chavismu? • Výzva pro mexicko-americkou hranici
Jak bezpečnostní politika El Salvadoru zvyšuje mimosoudní zabíjení a týrání
Zdroj: Security Assistance Monitor – Sarah Kinosian
S nástupem prezidenta Salvadora Sáncheze Ceréna byla nastolena silná militarizace v boji proti gangům. Došlo k vytvoření anti-gangových jednotek (Reakční policejní skupina – Reaction Police Group) a zvýšil se počet policejních razií. Nasazeno bylo přes 7000 vojáků a policistů. Takovýto vládní přístup je výsledkem změny strategie gangů, kdy se od roku 2014 ve velké míře specializují na útoky proti policistům a vojákům (např. zabití přes 60 policistů a 20 vojáků v roce 2015). Vládní přístup byl doplněn o změnu trestního zákoníku (články 300, 323-A, 350), jenž bezpečnostním silám usnadňuje užití zbraní proti členům gangů. Na tento přístup navázalo užití Zvláštního zákona proti činům terorismu (Special Law Against Acts of Terrorism), což znamená možné vyšetřování členů gangů jako teroristů. Taková militarizace pak produkuje narůstající počet mimosoudních zabíjení a zmizení zejména z rukou policistů, avšak podobné případy jsou zaznamenány i u armády. Kromě výše zmíněných, se na celé militarizaci podílejí i tzv. komanda smrti, ilegální entity zaměřující se na likvidaci členů gangů. Jejich identita, přestože využívají nápadně podobné vojenské a policejní taktiky, nebyla dosud odhalena. Některé změny v roce 2016 (např. nový generální prokurátor) však předznamenávají možné opuštění této tvrdé linie.
Téměř padesát mrtvých při mexických vězeňských nepokojích
Zdroj: InsightCrime – David Gagne
K těmto nepokojům došlo ve věznici Topo Chico na severu Mexika, přičemž střet se udál mezi frakcí Los Zetas a jejími konkurenčními skupinami. Střet tak nastal bezprostředně před návštěvou papeže Františka. Někteří političtí představitelé tyto nepokoje přičítají především velmi špatným podmínkách v tamních věznicích a celkově špatnému nastavení mexického vězeňského systému. Nutno podotknout, že takové nepokoje nejsou žádnou výjimkou, např. v roce 2012 vězeňské nepokoje ve státě Nuevo León zanechaly 44 obětí. Tato problematika však z velké míry plyne z nedostatečné kontroly věznic mexickými úřady. Podle údajů Mexické národní komise pro lidská práva je až 70 % státních věznic ovládáno kriminálními strukturami.
Zdroj: WOLA – David Smilde
Během uplynulého roku se ve Venezuele nepřistoupilo k požadovaným ekonomickým změnám a současné náznaky se jeví jako nedostatečné. Stejně tak můžeme stěží označit režim prezidenta Madura za demokratický – nerovná pravidla pro vedení politické kampaně, zatýkání atp. Při současných nízkých cenách ropy se dá očekávat, že zisky z této suroviny budou mnohem menší v porovnání s minulým rokem – očekává se 24 miliard dolarů. Otázkou zní, jak by vláda tento deficit řešila. A právě prezident Maduro musí čelit této ekonomické krizi, dnes s již ovšem mnohem menším politickým kapitálem – některé sektory začínají opouštět linii chavismu (např. generální prokurátor či ministr obrany).
Zatím se zdá, že opozice zaujala vyčkávací pozici ve snaze zdiskreditování Madura a ukončení tak jeho prezidentského mandátu. Není ovšem jasné, jak přesně toho chce dosáhnout (referendum, ústavní dodatek či odstoupení Madura z vlastního rozhodnutí). Otázkou také zůstává, který mezinárodní aktér by se ujal pozice případného mediátora – OAS, UNASUR, Carter Center, OSN či Vatikán (rozdíly s Venezuelskou církevní hierarchii).
Výzva pro mexicko-americkou hranici
Small Wars Journall – Jay Gilhooly
Hlavní problematikou této oblasti není pouze imigrace, ale také organizovaný zločin spojen s problematickou situací některých států LA (hlavně tzv. Severní trojúhelník). Samotná hranice dlouhá 2000 mil vytváří unikátní prostředí s bezpečnostním dopadem. Pašeráky a imigranty je využívána cesta, jež je součástí El Camino Real (označována též jako cesta smrti) právě díky své těžké prostupnosti. Z ekonomického a sociálního hlediska se hranice skládá ze čtyř sub-regionů – California-Baja California, Arizona-Sonora, West Texas-New Mexico-Chihuahua a South Texas-Tamaulipas-Nuevo Leon-Coahuila. Jednu z hlavních výzev tak představuje komplexní ochrana hranic, která je díky délce doposud nedostatečná. V tomto případě tak bude podstatné budování partnerství mezi vnějšími i vnitřními partnery (sociální vědci, lokální úřady, ministerstva, nevládní organizace atp.) v různých oblastech spolupráce (zdravotnictví, infrastruktura, vzdělání, sociální politika, bezpečnost atd.). Právě americké bezpečnostní instituce (armáda, ministerstvo obrany) musí mnohem více zefektivnit svou činnost a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám (např. tvorba speciálně zaměřených týmů a programů, předávání znalostí a dovedností atp.).
Zpracoval: Erik Jurásek
1021