CBAP Monitor: Summit EU-Turecko

Očekávaný summit zástupců EU a Turecka (7. 3. 2016) budil mnoho otázek a nejasností. Přinášíme Vám jeho shrnutí. Někteří experti již před  zahájením summitu zdůrazňovali několik podstatných aspektů – např. Marc Pierini z Carnegie Europe upozorňoval zejména na otázku syrských uprchlíků v Turecku a turecké sítě organizovaného zločinu zaměřující se na pašování uprchlíků. Výrazným aspektem jednání by podle Pieriniho měla být také otázka degradace práv a svobod v Turecku v kontextu přístupových jednání s EU.

Výstupy samotné byly specifikovány poměrně jasně, ovšem k jejich přijetí jako takovému prozatím nedošlo. Nově stanovené turecké požadavky tak otevřely další kolo jednání a konečné dohody by mělo být dosaženo na evropském summitu ve dnech 17. – 18. března. A jakých závěrů tedy bylo dosaženo?

• Ankara bude brát nazpět každého nelegálního migranta, který z Turecka překročí hranice člena EU Řecka.
• Přesídlení jednoho syrského občana z Turecka na území EU za každého syrského migranta, kterého Turecko vezme zpět z Řecka.
• Žádost Turecka o další 3 miliardy Eur na podporu uprchlíků (celkově tedy 6 miliard Eur).
• Do června 2016 dosáhnout uvolnění vízové povinnost pro turecké občany do EU.
• Otevření dalších pěti kapitol v přístupovém procesu Turecka do EU.
• Podpora a pomoc Řecku v souvislosti s migrační krizí

Dalším z výsledků summitu bylo také uzavření tzv. balkánské trasy. Po několika hodinách již některé balkánské státy začaly převádět výstupy summitu do praxe, a to způsobem nepřijímání migrantů s výjimkou těch, kteří budou mít platné vízum a pas. Uzavření této trasy umocňuje jednak možná rizika spojená s hromaděním uprchlíků a migrantů v Řecku a také nápor vln těchto osob na bulharských hranicích. Krátce po samotném summitu však dochází také k setkání premiérů Turecka a Řecka s deklarovaným cílem posílení spolupráce v otázkách migrační krize.

Výstupy tohoto summitu jsou kromě některých politických představitelů (např. maďarský premiér Viktor Orbán) kritizovány také organizacemi pro ochranu lidských práv. Ty upozorňují zejména na možnosti nedostatečného zajištění ochrany uprchlíků v tenzích mezinárodního zákona při přesunu osob z jedné země do druhé. Také kritizují balkánské státy, které viní z porušování základních zásad EU (právo žádat o azyl a proti hromadnému vyhoštění) a z umocňování problematiky převaděčství.

V následujícím týdnu se tak očekávají zejména intenzivní vyjednávání mezi představiteli EU, které by měly vyvrcholit právě ve dnech 17. – 18. března.

Zpracoval: Erik Jurásek

872