Evropská bezpečnost po útocích v Bruselu
Monitoring médií
Přetíženost bezpečnostních složek
Týdeník Newsweek se zabývá stavem belgických bezpečnostních složek a tvrdí, že jsou dlouhodobě přehlcené úkoly, spojenými s džihádistickou hrozbou. Na základě názoru expertů tvrdí, že belgické bezpečnostní složky nejsou ve svém protiteroristickém úsilí nekompetentní, jako spíše trpí značným personálním podstavem, který je znevýhodňuje v konfrontaci s počty domácích džihádistů a zradikalizovaných navrátilců ze Sýrie.
Ke stejnému tématu se vyjadřuje také deník Irish Times, který si všímá faktu, že před útoky v Bruselu čelila jedna z belgických zpravodajských služeb, Surete de L´Etat, problému vystačit s personálem 600 příslušníků na vedení dohledu nad více než 900 „zájmovými osobami“, zahrnujícími v řadě případů militantní džihádisty.
Deník se dále věnuje systému práce evropských bezpečnostních služeb. Jako jeden z klíčových problémů definuje přetrvávající nedostatky v koordinaci různých bezpečnostních a zpravodajských služeb uvnitř jednotlivých států a také koordinaci a výměnu informací na celoevropské úrovni. Zejména ta by podle listu měla v budoucnu podstoupit zásadní revizi.
Zranitelnost měkkých cílů
Soukromá zpravodajská společnost Stratfor v jednom ze svých výstupů k útokům v Bruselu připomíná, že útoky v Belgii opět prokázaly značnou vulnerabilitu „měkkých cílů“ (soft targets) a jejich stoupající preferenci z hlediska vybírání vhodných cílů teroristy.
Stratfor připomíná, že stejně jako v případě útoků teroristů palestinského Fatáhu na letištích v Římě a Vídni v roce 1985, střelby na letišti v Los Angeles v roce 2002, či útoku sebevražedných atentátníků na moskevském letišti Domodědovo, tak i v případě bruselského letiště Zaventem si útočníci vybrali místa, která zpravidla nepodléhají přísnějším bezpečnostním opatřením, jako jsou například odletové haly. Stratfor tak apeluje na cestující, aby do budoucna během výskytu na letištích omezovali na nezbytně nutnou dobu svůj pobyt v bezpečnostně „měkkých“ prostorech letiště.
Bezpečnost letecké dopravy
Deník New York Times se v souvislosti s teroristickými útoky v Bruselu ptá, jakým směrem se vyvine debata o zpřísnění bezpečnostních opatření na letištích.
Od teroristických útoků z 11. září se postupně zpřísňovala bezpečnostní opatření v souvislosti s leteckou přepravou. Avšak jednalo se spíše o snahy jak účinně zabránit potenciálním pachatelům teroristických útoků pronést na palubu letadel smrtící zařízení, nikoli o opatření, zvyšující bezpečnost v prostorech letišť jako takových. Zřejmě nás tak nyní čeká rozsáhlá debata nad zpřísněním celého bezpečnostního a screeningového procesu spolu s vážnými otázkami, jakým směrem v tomto ohledu smysluplně alokovat zdroje.
Strategie Islámského státu v Evropě
Odborně zaměřený web Intelligence News se obává, že evropská odpověď na teroristické útoky v Bruselu by v důsledku mohla posloužit strategii Islámského státu.
IntelNews si všímá, že příčina, proč se podařilo IS etablovat, byla jeho schopnost postavit se do role ochránce zájmů sunnitských muslimů ve světě. Stalo se tak zejména pro to, že IS dokázal zakořenit v Iráku, kde se postavil na stranu sunnitů, marginalizovaných iráckými šíity v prostředí po americké invazi v roce 2003. Stejnou taktiku se nyní IS pokouší aplikovat v Evropě.
Posílen zkušenostmi, jak využít sektářských rozporů ve společnosti, IS nyní spoléhá na prohlubující se frustraci muslimských komunit v Evropě a doufá, že tato nespokojenost bude v budoucnu generovat další sympatizanty IS. Teroristické útoky v Belgii podle IntelNews logicky posílí protimuslimské nálady v evropské společnosti, ale právě ty budou podle autorů textu hrát ve prospěch strategie extremistů. Evropu nyní proto čeká boj o srdce a sympatie již zde usazených muslimů a odpovědí na útoky by tak měla být snaha o úspěšnou integraci části deprimované islámské komunity a její „poevropštění“, nikoli snaha o její exkluzi.
Zpracoval Ondřej Šlechta
1283