CBAP Monitor: Arabský svět – Březen 2016

Vliv syrské armády na udržení režimu • Šest měsíců teroristických útoků osamělých útočníků • Změněná mapa konfliktu v Libyi

Vliv syrské armády na udržení režimu

Zdroj: Carnegie Middle East Center

Syrská armáda se po pěti letech od vypuknutí revoluce stala mnohem zkorumpovanější a neprofesionální. Postupem času se v rámci ní vybudoval systém sponzorských sítí, který dále přispěl ke korozi tradičních armádních svazků. Z těchto důvodů a z důvodu nízkého platového ohodnocení často dochází k přímému napojení důstojnického sboru na korupční aktivity probíhající na pozadí občanské války. Paradoxem však zůstává, že právě „výdrž“ armády byla jedním z hlavních faktorů, které přispěly k udržení režimu. Tato „výdrž“ je pravděpodobně způsobena přenášením odpovědnosti za pozemní bojové operace na polovojenské síly, což umožňuje armádě zabraňovat vysokým bojovým ztrátám.

Mimo to je armáda v rámci společnosti chápána jako jeden z mála pevných pilířů národní jednoty a její rozpuštění po případném ukončení občanské války by s největší pravděpodobností vedlo k rozpadu celého státu. Z tohoto důvodu je proto i navzdory negativním prvkům v jejím působení nezbytné se Syrskou armádou počítat i po eventuálním ukončení bojů.

Šest měsíců teroristických útoků osamělých útočníků

Zdroj: The Institute for National Security Studies

Od října 2015 proběhlo v Izraeli více než 250 teroristických útoků, z nichž více než 90% bylo provedených lidmi bez výcviku a bez zázemí v jakékoliv teroristické či ozbrojené organizaci. S největší pravděpodobností je za tímto vysokým číslem dlouhodobá frustrace vzdělaných Palestinců a také existence „kultury násilí“ v regionu způsobena činy Islámského státu.

Historicky se masivní teroristické útoky na izraelské půdě často odehrávaly v rámci celonárodního konfliktu Palestinců proti státu Izrael. Poslední vlna útoků však tento celospolečenský faktor nemá a i přesto, že jsou útočníci následně glorifikováni palestinskou společností, nejsou ní za účelem sebevražedných útoků přímo vycvičeni.

Izraelská odpověď je problematická v tom ohledu, že tradiční bezpečnostní nástroje je těžké aplikovat na útočníky, nevycházejících z běžných organizovaných teroristických sítí. Jedním z fungujících nástrojů je tedy podpora Palestinců pracujících v Izraeli a následné snížení jejich frustrace.

Změněná mapa konfliktu v Libyi

Zdroj: The Regional Center for Strategic Studies

Současnou situaci v Libyi je možné považovat za v jistém smyslu třetí fázi přechodu. Tato třetí fáze má dva hlavní aspekty a to konkrétně politický aspekt ve formě Skhiratskej dohody, která má zaručit vznik jednotné vlády a džihádistický aspekt v podobě snahy Islámského státu o získání vlivu v zemi, a to zejména v městě Syrt a oblastech s velkou zásobou ropy.

Kombinace těchto dvou aspektů nabízí několik scénářů budoucího vývoje. Hlavními dvěma však jsou možné udržení politické dohody, která zajistí možnost integrovat milice a začít budovat hradbu džihádistické hrozbě nebo její neúspěch a opětovný propad do chaosu občanské války. Výsledný scénář však bude pravděpodobně mít přímý dopad i na bezpečnost v sousedních zemích a to zejména v Egyptě.

Autor: Branislav Mičko

988