Teroristické útoky proti státům NATO a EU od 11. září 2001

Počet teroristických útoků se v Evropě v posledních letech navyšuje a po útocích v Londýně v roce 2005 se stáváme svědky nové éry terorismu – tzv. “home-grown” terorismu, v jehož souvislosti se mluví o druhé generaci teroristů narozených a žijících na Západě.

Dne 11. září 2001 provedlo 19 mužů arabského původu ve Spojených státech amerických únos čtyř letadel na komerčních linkách společnosti American Airlines a United Airlines. Dva z nich, let American Airlines 11 a let United Airlines 175, narazily do věží Světového obchodního centra, třetí letadlo American Airlines 77 do západní stěny Pentagonu a poslední letadlo United Airlines 93 se zřítilo ve městě Shanksville, v Pennslyvanii. Následkem těchto útoků zahynulo 2996 lidí. Terorismus byl po útocích 9/11 identifikován jako největší hrozba pro bezpečnost Západu, což následně vyústilo ve vyhlášení války proti terorismu ze strany USA i jejich spojenců. Počet teroristických útoků se v Evropě v posledních letech navyšuje a po útocích v Londýně v roce 2005 se stáváme svědky nové éry terorismu – tzv. “home-grown” terorismu, v jehož souvislosti se mluví o druhé generaci teroristů narozených a žijících na Západě.

PŘEHLED TERORISTICKÝCH ÚTOKŮ ZĚMĚ POČET OBĚTÍ KDO SE K ÚTOKU PŘIHLÁSIL PŮVOD TERORISTŮ
9. 11. 2001 USA 2996 al-Káida Egyt, Saúdská Arábie,  Spojené arabské emiráty
11. 3. 2004 Madrid, Španělsko 191 al-Káida (nebylo potvrzeno) Převážně Maroko, Sýrie
7.7.2005 Londýn, Velká Británie 52 al-Káida (útočníci ale spíše jednali samostatně) Převážně Velká Británie
7. – 9. 1. 2015 Paříž, Francie (Charlie Hebdo) 12 jemenská pobočka Al-Káidy Francie (rodiče: Alžírsko)
13. 11. 2015 Paříž, Francie 130 ISIS Francie, Belgie (rodiče převážně z Maroka)
22. 3. 2016 Brusel, Belgie 32 ISIS Belgie (rodiče převážně z Maroka)

Jednotlivé útoky se dají rozdělit do tří kategorií:

  • První kategorii tvoří útoky, spáchané jednotlivci ze země A, kteří žijí v zemi B, přičemž útok spáchají v zemi C – USA 2001.
  • Druhou kategorii tvoří útoky, které spáchají jednotlivci narozeni v zemi A, žijící v zemi B a v tamtéž zemi útok také provedou – Madrid 2004.
  • Poslední kategorii tvoří tzv. “home-grown” teroristé, kteří jsou narozeni v zemi B, kde rovněž žijí, ale původem jsou ze země A (2. generace). Útoky spáchají v zemi B – Londýn 2005, oba útoky v Paříži 2015 a Brusel 2016.

Útočníci jsou schopni provést akci v jednom čase a na více místech. Takto provedený útok vyvolá větší paniku a nepřímo tak zasáhne větší část obyvatelstva města, aglomerace a v konečném důsledku i státu.

Atentátníci v Evropě jsou dnes převážně potomky přistěhovalců a žijí ve státech, kde mají svojí velmi širokou komunitu. Jedná se zejména o Francii, Belgii, Velkou Británii ale i Německo. Život v komunitě jim dává větší možnost skrývat svojí identitu a nepozorovaně cestovat do výcvikových táborů nebo do míst konfliktů, kde se účastní bojů. Po provedení útoku se také mohou lépe ukrývat a připravit se buď k další akci, nebo k úniku mimo Evropu.

Sociální původ atentátníků je různorodý, jsou mezi nimi, jak vysokoškoláci, tak i lidé bez vzdělání nebo nezaměstnaní.

Útoky jsou vedeny především proti státům, které se účastní (účastnily) operací v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu (Afghánistán, Irák nebo ISIS).

CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH ÚTOKŮ

Teroristické útoky z 11. záři 2001 (USA)

Teroristický útok v USA provedlo patnáct mužů ze Saudské Arábie, dva ze Spojených arabských emirátů, jeden z Egypta a Libanonu. Útočníci, převážně studenti vysoké školy ve věku od 20 do 33 let, odešli ze svého domova, aby mohli trénovat v kempech v Afganistánu nebo se účastnit války v Čečensku či v Bosně a Hercegovině. Tři útočníci, Muhammad Atta, který je považován za vedoucího útoku, Marwan al-Shehhi a Ziad Jarrah žili v Německu, byli součástí „hamburské buňky“ teroristické sítě Al-Káida. V roce 1999 odešli na výcvik do Afganistánu, kde byli Usámou bin Ládinem rekrutováni pro operaci 9/11. Atentátníci se násilně zmocnili letounů Boeing 767, které použili „jako zbraň“.

Teroristické útoky z 11. 3. 2004 (Madrid, Španělsko)

V roce 2004 proběhla série koordinovaných teroristických útoků na madridské vlaky. Při útocích, které proběhly v ranních hodinách, zemřelo 191 lidí. Ve vlacích bylo rozloženo 13 časovaných bomb (tři z bomb selhaly a byly rozebrány pyrotechnikem) ukrytých v sportovních taškách. Jako časovače byly použity mobilní telefony, které poskytl jeden z útočníků, Maročan Jamal Zougam, majitel obchodu s mobilními telefony. Soudní proces proběhl s 29 obviněnými, z toho 21 mužů převážně marockého původu ve věku 20 až 44 let bylo odsouzeno. Jelikož se tyto útoky odehrály tři dny před španělskými všeobecnými parlamentními volbami, nebylo jasné, kdo za útoky stojí, zda baskická separatistická organizace ETA nebo teroristická organizace. K útokům se přihlásila Al-Káida, i když žádný důkaz potvrzující její zapojení se v rámci vyšetřování nenašel. Časované bomby, které byly použité při madridských útocích napovídají, že jejich strůjci absolvovali výcvik ve výcvikovém kempu v afghánském Džalálábádu. Výsledkem teroristických útoků bylo stažení španělských jednotek z Iráku.

Teroristické útoky ze 7. 7. 2005 (Londýn, Velká Británie)

Londýnské útoky v dopravních prostředcích v roce 2005 byly sérií čtyř koordinovaných sebevražedných útoků:

  • poblíž stanic metra Aldgate / Liverpool Street
  • poblíž stanic metra King’s Cross / Russell Square
  • stanice metra Edgware Road
  • patrový autobus na Tavistock Square

Na rozdíl od předchozích útoků, za útokem v Londýně stáli tři sebevražední atentátnici narozeni a žijící ve Velké Británii – Mohammad Sidique Khan (30), Shehzad Tanweer (22) a Hasib Hussain (18). Všichni tři byli studenti vysoké školy a pravidelně navštěvovali mešitu v Stratfordské ulici, kde se pravděpodobně i seznámili. Vůdce skupiny, Mohammad Sidique Khan, pravidelně cestoval za výcvikem do Pákistánu a Afghánistánu a také údajně trénoval s indonéskou teroristickou skupinou Jemaah Islamiyah. Khan pracoval na svém „projektu“ – Hamara Youth Access Point, což bylo centrum pro mladé lidi, které fungovalo i jako rekrutační centrum a navštěvoval ho rovněž Shehzad Tanweer. Čtvrtý atentátník – Germaine Maurice Lindsay (19) se narodil na Jamajce. Byl ženatý, měl dvě děti a v roce 2001 konvertoval k islámu. Při útoku byly použity TATP výbušniny, které měli útočníci ve svých batozích. K útokům se opět přihlásila Al-Káida. Nicméně podle britského vyšetřování stáli za útoky převážně sebevražední atentátnici samostatně. Při útocích zemřelo 52 lidí a 4 teroristé.

Teroristické útoky ze 7. – 9. 1. 2015 – Charlie Hebdo (Paříž, Francie)

Útok na redakci časopisu Charlie Hebdo v Paříži proběhl 7. ledna 2015. Jako útočníci byli identifikování osiřelí bratři Chérif (32) a Saïd Kouachiovy (34) narozeni v Paříži původem z Alžírska. Chérif byl součástí neformálního gangu „Buttes-Chaumont network“, ve kterém prováděli cvičení ve vojenském stylu. Účastníci gangu měli být poté posláni bojovat za Al-Káidu v Iráku po invazi v roce 2003.  V roce 2005 (leden 2005 – říjen 2006) byl Chérif zadržen při nástupu do letadla do Sýrie, kde chtěl bojovat proti americkým jednotkám v Iráku a následně uvězněn. V roce 2008 byl opět odsouzen na 3 roky do vězení za spoluúčast na organizování náborů militantů do Iráku. Bratr Saïd byl nezaměstnaný a podobně jako jeho bratr se pohyboval v kruzích napojených na „Buttes-Chaumont network”. Společně s bratrem navštěvoval blízkou mešitu. Saïd byl na několik měsíců v Jemenu a pravděpodobně tam i bojoval za Al-Káidu a odkud byl také v r. 2012 deportován (spolu s bratrem byli na UK a US „no-fly seznamu“). Bratři, vyzbrojeni automatickými puškami AK 47, brokovnicemi a granátometem zabili 12 lidí přímo v redakci Charlie Hebdo. Třetí útočník, který byl známý bratrů Kouachiových, zastřelil den po útoku na redakci Charlie Hebdo neozbrojenou policistku automatickou puškou a čtyři lidi v košer samoobsluze, které držel jako rukojmí vyzbrojen samopaly AKS-74U, Škorpion vzor 61 a pistolemi Tokarev. K útokům se přihlásila jemenská pobočka Al-Káidy.

Teroristické útoky z 13. 11. 2015 (Paříž, Francie)

Zatímco se Paříž ani nestihla vzpamatovat z lednových útoků, teroristé opět udeřili. Série útoků proběhla na 6 místech:

  • Útoky u stadiónu Stade de France
  • křížení ulic Rues Bichat and Alibert (Le Petit Cambodge; Le Carillon)
  • Rue de la Fontaine-au-Roi (Café Bonne Bière; La Casa Nostra)
  • The Bataclan theatre
  • Rue de Charonne (La Belle Équipe)
  • Boulevard Voltaire (Comptoir Voltaire)

Listopadové útoky si vyžádaly 130 obětí. Při útocích také zemřelo 7 útočníků francouzského a belgického občanství převážně marockého původu ve věku od 20 do 31 let, kteří měli zkušenosti s bojem v Sýrii či Jemenu. Většina z nich měla rovněž na svědomí drobné krádeže, ozbrojenou loupež či jiné trestné činy.  Při útocích byli útočníci vyzbrojeni útočnými puškami AK-47, granáty, různými výbušninami a někteří z nich měli na sobě sebevražedné opasky. K útokům, které měly být reakcí na francouzské letecké údery v Sýrii a Iráku, se přihlásil Islámský stát.

Teroristické útoky z 22. 3. 2016 (Brusel, Belgie)

Poslední teroristický útok se odehrál 22. března 2016 v Bruselu, kdy na letišti Zaventem v odletové hale došlo ke dvěma sebevražedným útokům a k jednomu útoku v stanici metra Maalbeek v centru Bruselu. Za útoky jsou zodpovědní bratři Ibrahim (29) a Khalid El Bakraoui (27) a Najim Laachraoui (24).  Bratři El Bakraoui se narodili v Bruselu a jejich rodiče pochází z Maroka. Oba bratři mají za sebou bohatou kriminální minulost a byli několikrát ve vězení za loupež, krádež aut či podezření z terorismu. Na Khalida El Bakraoui byl vydán soudem vyšetřujícím listopadové Pařížské útoky evropský i mezinárodní zatykač kvůli pronájmu domu Charleroi, ve kterém se našly otisky prstů Abdelhamida Abaaouda, jednoho z útočníků útoků v Paříži. Atentáty, při kterých byly použity hřebíkové bomby, si vyžádaly 32 životů. K útokům se přihlásil Islámsky stát. Bruselské útoky přišly poté, co Belgie v říjnu 2015 shodila první bombu na cíle Islámského státu v rámci vojenské intervence proti ISIS, které se Belgie účastní.

Zpracoval/a: Jana Bandurová, Tomáš Kolomazník

1311