CBAP Monitor: Asie – duben 2016

Vodní bezpečnost jako největší výzva Pákistánu • Návrh indické vesmírné bezpečnostní politiky • Odstrašování na míru: ovlivňování severokorejského decision-makingu

Vodní bezpečnost jako největší výzva Pákistánu

Manzoor Ahmad – Center for Research and Security Studies

Spojené národy zařadily Pákistán mezi něolik zemí, pro které může v následujících letech nedostatek vody znamenat existenční problémy. V současnosti nemá čtvrtina až třetina pákistánské populace přístup k nezávadnému zdroji pitné vody.

Dešťová voda a voda z ledovců již nepostačuje pákistánským nárokům a podzemní vody jsou využívány intenzivněji, což způsobuje jejich pokles v některých regionech. Nejpostiženějším městem je Karáčí, kde může v nadcházejícím létě nedostatek vody znamenat násilné nepokoje. Problém by mohla vyřešit stavba nových přehrad, na kterou by se vláda měla v současnosti soustředit, nicméně v některých případech (přehrada Kalabagh) jde o velmi politizovaná témata, což výstavbu silně komplikuje.

Vláda zatím i přes své opakované sliby nevytvořila oficiální Národní vodohospodářskou politiku. Z toho vychází závěr, že je potřeba reformovat úřad ministra vodohospodářství, který má nyní na starost směsici nesourodých agend. Dalším předmětem reformy by mělo být i zvýšení zodpovědnosti koncových uživatelů, oprava a modernizace vodní infrastruktury (protékající zavlažovací kanály) a konec dotování plodin náročných na vodu.

Návrh indické vesmírné bezpečnostní politiky

Ajey Lele – Institute for Defence Studies and Analyses

Od počátku svého vesmírného programu byla Indie zaměřena především na socio-ekonomické aspekty vývoje vesmírných technologií, ale nyní nastal čas, aby země přišla s novou národní politikou k ochraně svých zájmů v kosmu. Prvním krokem je vytvoření institucionální struktury k implementaci politiky vesmírné bezpečnosti, konkrétně Národního úřadu pro vesmírnou bezpečnost. Druhým aspektem by mělo být vytvoření jednotného velení pro vojenské operace ve vesmíru, ať už současné nebo budoucí. K tomu se váže i zvýšení schopností situačního povědomí, který by zahrnoval i systém včasného varování před kolizemi v kosmu. Dalším aspektem je i vytvoření právního zázemí pro záležitosti týkající se kosmického práva. Zásadním je soustředění na vývoj moderních vojenských technologií pro kosmický prostor, ať už by šlo o defenzivní nebo případně ofenzivní systémy.

S tím souvisí i vývoj prostředků anti-satelitních zbraní.

Všechny tyto návrhy by měly Indii připravit na její zapojení do rychle se měnícího prostředí kosmického prostoru.

Odstrašování na míru: ovlivňování severokorejského decision-makingu

Michael Raska – RSIS

Severní Korea je zdrojem širokého spektra hrozeb nejen pro Jižní Koreu a její spojence, ale pro celý region východní Asie. Samotná vojenská politika KLDR je rozdělena na úsilí o zachování funkčnosti konvenčních sil a zároveň neustálý vývoj asymetrických kapacit, mezi které patří jaderné zbraně, jejich nosiče a také kybernetický boj.  Zatímco nelze podceňovat severokorejskou schopnost vytvářet nebezpečné incidenty pomoci omezených prostředků, zároveň je třeba sledovat vývoj raketových systémů, zejména pak balistických střel.

V minulých letech se několikrát uvažovalo o preventivních či pre-emtivních úderech na cíle v KLDR, ale teprve v roce 2011 byla jihokorejským ministerstvem obrany ohlášena nová strategie proaktivního odstrašování, které spočívá v okamžité odpovědi na útok v podobě proporcionální odvety. V roce 2013 byla mezi Jižní Koreou a USA podepsána „Tailored Deterrence Strategy“, která zohledňuje potenciální situační scénáře. Detaily strategie nejsou známé, nicméně důraz se klade na odstrašování KLDR od použití ZHN a balistických střel. Zásadní výzvou je včasné varování před chystaným severokorejským asymetrickým útokem.

Zpracoval: Michael Myklín

585