Vývoj rozpočtu MO ČR v letech 2005 – 2015

V současné době pobíhá schvalování rozpočtu na rok 2017. Armáda je jednou z institucí, které se zvyšují finanční prostředky. Po několika letech, kdy výdaje na obranu stále klesaly, je tento trend zcela logický.

V této souvislosti je ale zajímavé se podívat, jak se rozpočet Ministerstva obrany vyvíjel v letech 2005 – 2015, a to na základě výsledků státního závěrečného účtu. Na jedné straně je nutné, aby byly výdaje na obranu zvyšovány, ale na straně druhé je důležité, jak je s nimi reálně nakládáno.

V roce 2005 ještě Česká republika držela 2% podíl výdajů na HDP. Tento ukazatel ale v následujících letech rapidně klesal, až se v roce 2014 a 2015 dostal pod 1%.

V tomto období se mandatorní výdaje držely na stabilní úrovni, výraznější pokles je vidět pouze v 2010 a 2011.

Pokud jde o programové financování, ve kterém jsou především zahrnuty nákupy techniky, zbraní, munice a výdaje na infrastrukturu, vykazuje tato oblast, především od roku 2008 výrazný pokles. Obecně by obě položky měly být v určité proporci a mandatorní výdaje by neměly přesáhnout výši 50% na celém rozpočtu. Pokud přesahují tuto úroveň, pak armáda většinu svého rozpočtu „projídá“, nemodernizuje a v dlouhodobém časovém horizontu technologicky zaostává. Za tuto disproporci byla Armáda České republiky několikrát kritizovány ze strany NATO.

Ve zmiňované dekádě byly tyto dvě položky v dobré proporci v letech 2006 a 2007. V roce 2006 sice významnou akviziční položku tvořilo pořízení středního dopravního letounu pro zabezpečení přepravy ústavních a vládních činitelů v celkové výši 3,5 mld., nicméně například na modernizaci letectva byly vynaloženy i další prostředky – nákup 2 dvoumístných letounů L-159, výzbroje pro L-159 ve výši 1,6 mld., dále to byly náklady za provoz letounů JAS-39 Gripen za 1,3 mld., zlepšení infrastruktury vzdušných sil za 1,4 mld. Dalšími výdaji nad 1 mld. v rámci daného programu byl nákup prostředků a zařízení logistiky za 2,1 mld., investice do komunikačních a informačních systémů za 1,7 mld. Na výstavbu a rekonstrukci zařízení správních částí MO bylo vynaloženo 1,3 mld.

V roce 2007 tvořily významnou část výdajů splátky a provoz letounů JAS-39 za 2,3 mld., investice do infrastruktury vzdušných sil 1,2 mld., pořízení druhého středního dopravního letounu za 1,5 mld. Další investice byly v oblasti komunikačních a informačních systémů za 1,1 mld. a nákupy komunikačních systémů pro velení a řízení za 2,1 mld., dále výdaje za logistické přepravní prostředky za 1,8 mld.

Po poklesu v roce 2008, sice v roce 2009 investice vzrostly, díky nákupu obrněných transportérů, kdy byla alokována částka vrámci daného programu byla 5,2 mld. Další významnou položkou byly výdaje na Gripeny (pronájem a pořízení zbraňového systému AMRAAM) za 3,1 mld. a další nákupy vybavení pro vzdušné síly v rámci daného programu ve výši 3 mld.

Další léta jsou charakteristická výrazným poklesem celkových výdajů na obranu. Strmý pád byl za vlády Petra Nečase, kdy se armádní rozpočet pohyboval okolo 1 % HDP. Podobný trend ale můžeme sledovat i v některých členských zemích NATO. Vlády se v tomto období věnovaly zejména zmírnění dopadů hospodářské krize než bezpečnostním otázkám. Pro ilustraci uvádíme výše vojenských rozpočtů v roce 2014 u některých aliančních partnerů: Belgie 1,0 %, Nizozemí 1,2 %, Slovensko 1,0 %, Maďarsko 0,9 %, Slovinsko 1,0 %  (zdroj SIPRI).

V roce 2015 spolu s rozpočtem rostly i investice, ale bylo to dáno zejména splátkami za pokračování pronájmu nadzvukových letounů. Mezi významné investice bychom mohli zahrnou nákup útočných pušek BREN.

V následujícím období bude důležité rozpočet nejenom zvyšovat, ale především optimalizovat jeho proporci, poněvadž od roku 2012 přesahují mandatorní výdaje 50%. Podařilo se sice zastavit propad investic, ovšem je potřeba si uvědomit, že pokud by MO ČR chtělo dosáhnout stavu, který byl v letech 2006 a 2007, kdy na programové financování bylo vydáno okolo 23 mld. (celkový rozpočet byl ve výši 63, resp. 61 mld.) musí MO ČR investice, oproti roku 2015, kdy na ně vydalo okolo 7 mld., ztrojnásobit. Ministerstvo obrany sice plánuje rozsáhlé nákupy, ale na druhou stranu musí dále nabírat personál, což bude mít významný dopad především na růst mandatorních výdajů, nemluvě o další valorizaci platů.

V této souvislosti se resort obrany bude muset také zaměřit na přehodnocení některých výdajů, které úplně nesouvisí s obranou, jako je například financování státní sportovní reprezentace (170 mil. v roce 2015). Ve státním závěrečném účtu bychom ale našli i další položky, jejichž důležitost by bylo třeba přehodnotit.

Zdroj: www.army.cz (Závěrečné účty státního rozpočtu ČR) Výdaje v jednotlivých programech jsou zaokrouhleny.

 

Zpracoval: Jana Bandurová, Tomáš Kolomazník

1992