CBAP Monitor: Oblast zemí Perského zálivu – leden/únor 2017

Dillí a její strategická příležitost ● Obrat ve vztazích Saúdské Arábie s Íránem? ● Zintenzivnění vztahu Saúdské Arábie a Číny

Dillí a její strategická příležitost

Zdroj: Brookings Doha Center

Vazby mezi zeměmi Perského zálivu a Indií sahají historicky několik tisíciletí nazpátek. V posledním desetiletí byl jejich vztah založen téměř výlučně na ekonomické spolupráci (migrující pracovní síla) a obchodě s energiemi. V poslední době můžeme pozorovat rozšiřování agend mocností jakými jsou například Čína či země Blízkého východu, a jinak to není ani s Indií. Konkrétně, vztahy Indie se zeměmi Perského zálivu budou v následující době patřit mezi ty nejdůležitější pro obě strany.

Existuje však několik faktorů, které nutí Dillí ke zvážení strategických aspektů těchto vazeb. Za prvé, ekonomický i politický zájem Dillí o zařazení mezi vrchní příčky globální hierarchie zvýšil také strategický rozměr její závislosti na energiích pocházející z Perského zálivu. Regionální aspirace expanze Indie přes Indický oceán je také faktorem hrajícím důležitou roli pro Indii. Dillí vidí Perský záliv a jižní Asii jako strategicky interaktivní a vzájemně související regiony, a právě proto se rozhodla víc zaměřit i na Perský záliv. Nárůst globálního obchodu Indie také přispívá jako nový impuls pro spolupráci se strategicky umístěními státy Perského zálivu.

Jedna z nejdůležitějších změn, která ovlivní vztah Indie se zeměmi Perského zálivu je rostoucí multipolarita mezi vnějšími aktéři zainteresovanými do konfliktů na Blízkém východě – pokles vlivu Spojených států amerických v regionu, nárůst ruského vlivu a narůstající důležitost Číny a její role jako aktéra v mezinárodních vztazích. Indie ale také čelí konkurenci v upevňování jejich vztahů se zeměmi Perského zálivu, právě zejména ze strany Číny a Pákistánu. Vztah Číny se zeměmi Perského zálivu je velmi významný. Čína také předčí Indií ve vztazích s africkými státy a zároveň je odolná i vůči vlivu Indie ve Východní Asii. Pákistán má taky úzké vazby na státy Perského zálivu, zatímco aktivně bojuje proti indické přítomnosti v tomhle regionu.

 Aktuální vývoj událostí dává zemím Perského zálivu příležitost pro rozšíření své agendy spolupráce s Indií. V první řade by měli státy Perského zálivu zdůraznit oblasti společných zájmů obou stran při jednání s Indií, mezi které by patřilo zejména udržení stávající mocenské struktury zemí Perského zálivu. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty by mohly využít stávající obchodné vztahy s Indií k rozšíření společné agendy i na oblast bezpečnosti. V dlouhodobém horizontu by mohly státy Perského zálivu motivovat Indii k její větší roli v angažovanosti při stabilizování situace na Blízkém východě a také by se mohly poučit ze zkušenosti Indie při posilování vnitřní stability a státních institucí.

Obrat ve vztazích Saúdské Arábie s Íránem?

Zdroj: The Institute for National Security Studies

Během posledních měsíců můžeme na mezinárodní scéně pozorovat náznaky snahy o oteplení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Posledním z nich byl příchod kuvajtského ministra zahraničí do Teheránu 25. ledna 2017 na setkání s íránským prezidentem. Zahraniční ministr přinesl s sebou dopis vyjadřující ochotu států Perského zálivu zahájit „strategický dialog“ s Íránem. Tato vzácná návštěva by se však nebyla bola uskutečnila bez požehnání Saúdské Arábie. Vyplývala tudíž z předchozího pozvání Íránu, ze strany Saúdské Arábie, k zahájení jednání o íránské účasti na roční pouti do Mekky.

Íránci veřejně naznačili své přání zlepšit napjatou atmosféru mezi oběma zeměmi a snížit projevy nepřátelství. Na ekonomickém fóru v Davosu vyjádřil íránský ministr zahraničí Mohammad Javad Zarif lítost z útoku proti saúdské diplomatické misi v Íráne, která se odehrála přibližně před rokem.  Dosavadní pokusy zprostředkovat dialog mezi Íránem a Saúdskou Arábií ze strany různých hráčů v regionu, jako například Irákem a Ománem, ale i ty mimo něho, například Německem byli neúspěšné. Před rokem dosáhli vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem bezprecedentní úroveň napětí a nepřátelství po tom, co Saúdská Arábie přerušila diplomatické vztahy s Íránem v návaznosti na útoky na Saúdskou diplomatickou misi v Íráne a následnou exekuci Šejka Nimr al-Nimra, Saúdskoarabského šíta.  Nyní se však objevili možnosti pro změnu, obsahující důležité (i když nepřímé) mezníky, které by mohli pozitivně přispět k zprostředkování dialogu. Patří mezi ně ku příkladu dohoda z konference OPEC 2016, na které se Saúdská Arábie zavázala snížit svou výrobu ropy ve prospěch Íránu, čím mu umožnila zvětšení jeho vlastní produkce na level, který původně dosahoval před uvalením sankcí.  I přesto že oteplením vztahů mají obě strany co získat, nelze předpokládat, zda je obrat ve vztazích Saúdské Arábie s Íránem skutečně realizovatelný. Soupeření mezi zájmy obou stran je velice vysoké a základní příčiny nepřátelství stále existují. Aktuální vývoj na mezinárodní scéně však jednoznačně poskytuje silnou motivaci pro změnu ve stávajících vztazích pro obě zúčastněné strany.

Zintenzivnění vztahu Saúdské Arábie a Číny

Zdroj: The Institute for National Security Studies

Dne 27.10.2016 byla v Číně ukončená společná protiteroristická cvičení, kterého se účastnili desítky příslušníků čínských a saúdskoarabských speciálních jednotek. Tohle cvičení, které bylo první svého druhu, nutí mezinárodní komunitu k bližšímu zamyšlení se nad trendy čínsko-saúdskoarabských vztahů jako součástí sítě vazeb mezi světovými mocnosti a předními zeměmi Blízkého východu.

Hlavní důvody pro sbližování Číny se Saúdskou Arábii lze vidět v prosazování bezpečnostních a energetických zájmů a podpoře své ekonomiky, vyvažování strategické pozice Číny, zlepšování vnitřní stability v západní Číně, zmírňování domácí hrozby radikálního Islámu i uznání Číny jako světové mocnosti. Pro Saúdskou Arábii představuje Čína stabilního a spolehlivého strategického partnera, který vhodně doplní vztahy saúdského království se Spojenými státy ze strategického hlediska, především však jeho ekonomické a politické rozměry, a to vše bez nepříjemné kritiky ohledně otázek týkajících se lidských práv a demokratizace.

Obě země se snaží nalézt společní komfortní zónu vzájemného respektovaní jejich svrchovaností, aniž by se snažili změnit samy sebe – obě země jsou znepokojené z výzev pro jejich vnitřní stability vyplývající ze sociálních otřesů na Blízkém východě, oba státy také hledají způsoby stabilizace své bezpečnostní situaci ve vztahu k Blízkému východu a jejich čerpání energií z tohoto regionu, a obě také vidí společný zájem v oblasti ekonomického rozvoje při současném vládním zachování. Režimy v Číně a Saúdské Arábii postavili veškeré bilaterální jednání na společných zájmech, zatímco se působivě vyhýbali otázkám, ve kterých by se jejich názory mohli rozejít.

Saúdská Arábie chápe, že v současné době neexistuje žádná náhrada za vojenskou přítomnost Spojených států v Perském zálivu s cílem zabránit rozšíření vlivu Íránu do zemí Perského zálivu. Současně však nechce spoléhat jenom na Spojené státy a být na nich zcela závislá zejména kvůli tomu, že pověst Spojených států amerických jako pilíře stability klesla prudko dolů za vlády Baracka Obamy. Tenhle fakt dále tlačí na Saúdskou Arábii a nutí ji ke zlepšování jejich vztahů i s jinými zeměmi, jakou například Čína, do co nejvyšší možné míry. Nicméně, Čína nemůže a nemá zájem nahrazovat Spojené státy v roli strategického a bezpečnostního garanta saúdskoarabského království a udržování regionální stability.

Zpracovala: Radka Roháriková

321