CBAP Monitor: Oblast zemí Perského zálivu – červenec/srpen 2017

Obnovení vztahů Saúdské Arábie s Irákem ●  Vize 2030  ● Role Íránu v nové zahraniční politice Kataru

 

Obnovení vztahů Saúdské Arábie s Irákem

Zdroj: Al Monitor

Po desetiletí odcizení se Saúdská Arábie opět snaží stát vlivným hráčem v Iráku, a poskytnout mu tak alternativu pro možné orientování své politiky směrem k Teheránu. Tyto ambice by však měly být udržovány pod kontrolou, protože její perský rival má v tomto souboji značné zkušenosti a výhody. Navzdory tomu je však oživení saúdské diplomacie pozitivním krokem.

Írán je v lepší pozici pro angažování se s šíitskou většinou a také kurdskou menšinou v Iráku. V průběhu desetiletí věnoval oběma skupinám různé prostředky, a vybudoval tak s nimi rozsáhlé ekonomické, kulturní a politické vazby.

Před dvaceti sedmi lety přerušila Saúdská Arábie vztahy s Irákem Saddáma Husajna po jeho invazi do Kuvajtu, a po vyhrožování invazí do Saúdské Arábie.

 

Vize 2030

Zdroj:Al Jazeera Centre for Studies

V dubnu 2016 představil zástupce korunního prince Saúdské Arábie Mohammad bin Salman (současný korunní princ) akční plán „Vize 2030“. Vize se skládá z programu, jehož cílem je nasměrovat saúdskou ekonomiku tak, aby v budoucnu nebyla závislá jenom na příjmech z ropy. Jejím hlavním úkolem je tedy hledání jiných zdrojů příjmů než z ropy; diverzifikace hospodářství- a co je nejdůležitější- zvýšení příspěvku soukromého sektoru k HDP přibližně na dvě třetiny (ze 40 % na 65 %).

Strategické cíle akčního plánu „Vize 2030“ lze rozdělit do tří klíčových kategorií: ekonomická diverzifikace a zlepšování podnikatelského prostředí, finanční reformy a sociální reformy. Program také plánuje zvýšit příjmy z jiných než ropných státních zdrojů přibližně šestkrát, a to zvýšením daní, pokut a veřejných poplatků o 1 bilion saúdského rijálu (SAR -odpovídá 267 miliardám amerických dolarů) a zároveň pomocí zavedení nových daní, jako je daň z přidané hodnoty (DPH); a rozvoje neropných odvětví, jako je třeba těžba nerostných surovin a cestovní ruch.

Poslední změny struktury moci v Saúdské Arábii odstranily- alespoň zatím- jakékoliv pochybnosti týkající se nového nástupnictví na saúdský trůn. S rostoucí popularitou Mohameda bin Salmana je nutné konstatovat, že Rijád bude s největší pravděpodobností pokračovat v realizaci „Vize 2030“.  Je však nutné podotknout, že některé zkušenosti saúdského království z uplynulých let odhalují významné výzvy, které by neměly být podceňovány a které by mohly značně zkomplikovat dosažení cílů akčního plánu v nadcházejících letech.

 

Role Íránu v nové zahraniční politice Kataru

Zdroj: Al Monitor

Během uplynulých 12 týdnů hrál Írán zásadní roli v tom, aby umožnil Kataru fungovat jako suverénní stát, aniž by kapituloval do bloku vedeného Saúdskou Arábií. Jako jediná země, která nepatří do Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC), ale sdílí námořní hranici s Katarem, bylo pro Írán klíčové, aby Katar splnil požadavky na dovoz potravin po uzavření saúdsko-katarských hranic. Krátce poté, co blok vedený Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty ukončil vztahy s Katarem, otevřel Írán svůj vzdušný prostor denně přibližně 100 katarským letům, které předtím využívaly vzdušný prostor zemí GCC.

Od hospodářského a geopolitického vzestupu Kataru udržuje Doha pragmatickou, neideologickou a vysoce flexibilní zahraniční politiku. Katar sdílí největší světové pole zemního plynu s Íránem a jeho šiitská menšina je hluboce integrována do katarské politické struktury a ekonomiky. Doha totiž v minulosti úzce spolupracovala s Teheránem a nikdy neviděla „íránskou hrozbu“ z pozice ostatních států GCC. Toto odlišné vnímání Íránu je jednou z hlavních příčin sporů GCC.

Pokud nedojde k vyřešení již tří měsíčního sporu co nejdříve, můžou si být země GCC docela jisté, že Katar prohloubí vztahy s Íránem kvůli jeho geopolitickému postavení v celém vysoce rozděleném regionu. Jestli budou země Bahrajn, Egypt, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty pokračovat v blokádě Kataru, je obtížné si představit, že Doha nebude dále investovat do užších vazeb s Teheránem, už jenom z pouhé nezbytnosti.

Zpracovala Radka Roháriková

442