Reakce odborníků a analytiků na rusko-běloruské cvičení Zapad-2017

Rusko-běloruské vojenské cvičení Zapad-2017, které se uskutečnilo od 14. do 20. září, vyvolalo řadu reakcí ze strany think-tanků, analytiků, i politických komentátorů. CBAP vám přináší některé z nich.

Simon Saradzhyan z amerického think-tanku Belfer Center for Science and International Affairs ve své analýze předpokládá, že společné rusko-běloruské vojenské cvičení Zapad-2017 má za úkol ukázat potenciál ruské armády a “vystrašit” postsovětské státy, které by chtěly utéct z ruské sféry vlivu na západ. Kromě jiného také popisuje dvě podmínky, které by musely nastat, aby se Rusko odhodlalo k další zahraniční intervenci (jako například Gruzie nebo Ukrajina). První podmínkou je přesvědčení, že národní zájmy Ruské federace jsou ohroženy; druhou pak přesvědčení samotných Rusů, že by v takovém střetu zvítězili. Saradzhyan tvrdí, že žádná z podmínek není momentálně splněna, tudíž nepředpokládá ze strany Ruska reálný útok nebo záměr začít válku.

Komentář Anthony H. Cordesmana z dalšího amerického think-tanku Center for Strategic & International Studies nabízí jiný úhel pohledu. Cordesman považuje společné vojenské cvičení Ruska a Běloruska za varování pro baltské státy a také za projev ruského soustředění se na konfrontaci s NATO. Klíčová je podle něj v této situaci reakce NATO, a to nejenom na vojenská cvičení, ale také na “zásadní změny, které se odehrály v ruském chování a vojenském postoji.” Důraz je v komentáři kladen na kroky, které by členské státy NATO měly podniknout v souvislosti “se skutečnou Ruskou hrozbou pro svět” – jako je efektivní plánování a strategie pro odstrašení.

Český generál Petr Pavel, který zastává post předsedy vojenského výboru NATO, zachází ještě dál a rusko-běloruské cvičení označuje jako vážnou přípravu na velkou válku. Pavel tvrdí, že když se na cvičení podíváme tak jak nám ho předkládá Rusko, nemusíme být znepokojeni. Když se ale podíváme na reálný obrázek, panují tu značné obavy. Dle generála je hlavním důvodem obav zejména to, že se Rusko nechová transparentně.

Andrzej Wilk z varšavského Centra pro východní studia vnímá Zapad-2017 zejména jako nástroj ruské informační války. Možnost, že by Rusko využilo cvičení jako výchozí bod pro okupaci Běloruska, útok na Ukrajinu či pro izolaci tří pobaltských států od zbytku území NATO se ale dle něho jeví jako extrémně nepravděpodobní. Wilk přichází i s argumentem z jiné oblasti – dle jeho názoru Rusko neužije vojenské prostředky v Evropě přinejmenším do skončení fotbalového mistrovství světa, které hostí v červnu 2018 a které jsou pro Moskvu záležitostí obrovské prestiže.

Dokonce i pro Vladimira Putina by bylo opravdu zvláštním krokem použít cvičení Zapad-2017 jako vojenskou provokaci, myslí si Artyom Shraibman z Carnegie Moscow Center. Rovněž tvrzení, že Rusko může využít cvičení přímo jako agresi vůči Bělorusku je dle něho problematické, jelikož mezi těmito dvěma státy není žádný politický konflikt, který by bylo nutné řešit vojenskými prostředky.

Většina odborníku se tedy shoduje, že Zapad-2017 není přípravou na jakýkoliv vojenský úder ze strany Ruska. Cvičení považují spíše za provokaci, součást informační války či demonstraci síly. Někteří však upozorňují, že ruské pohnutky nám nemůžou být jasné, protože Rusko v souvislosti s cvičením nejedná vůbec transparentně.

 

Zpracovaly: Alžbeta Neuschlová, Tímea Miková

Foto: Foreign Brief

470