Vývoj rozpočtu MO ČR – plány vs. realita

Jedním z ukazatelů vývoje výdajů na obranu je výsledek státního závěrečného účtu. Uvedený ukazatel odráží skutečně spotřebované prostředky a zejména strukturu výdajů. Jaký je tedy vývoj výdajů na obranu v  letech 2015 – 2018?

V roce 2015 tvořil podílu výdajů na HDP pouhých 0,93%. Tento ukazatel ale v následujících letech rostl a v roce 2019 se pohybuje výši 1,19%, což je ale stále za požadovanými 2%.

Klíčovou složkou rozpočtu, za jehož stagnaci je resort obrany dlouhodobě kritizován, jsou investice, respektive programové financování. V této položce jsou především zahrnuty nákupy techniky, zbraní, munice a výdaje na infrastrukturu. Pokud se podíváme na vývoj této položky, vidíme výrazný nárůst od roku 2017 výrazný nárůst, který je ale ovlivněn přesunem čerpání prostředků z roku 2016.

Pozitivním trendem ale je pokles mandatorních výdajů (zejména mzdové prostředky). V roce 2015 mandatorní výdaje přesáhly výši 58% na celém rozpočtu. V roce 2018 došlo k poklesu na 53%.

Obecně by obě položky měly být v určité proporci a mandatorní výdaje by neměly přesáhnout výši 50% na celém rozpočtu. Pokud přesahují tuto úroveň, pak armáda většinu svého rozpočtu „projídá“, nemodernizuje a v dlouhodobém časovém horizontu technologicky zaostává. Za tuto disproporci byla Armáda České republiky několikrát kritizována ze strany NATO. Ve zmiňované dekádě nebyly tyto dvě položky v dobré proporci. Mandatorní výdaje sice v absolutních číslech rostly, ale rostly i další položky, pozitivní je, že se zdvojnásobily investice.

2015

Hospodaření resortu v roce 2015 bylo výrazně ovlivněno vývojem bezpečnostní situace. Na všeobecně se zhoršující mezinárodní bezpečnostní situaci a uprchlickou krizi reagovalo vedení Ministerstva obrany vydefinováním nutnosti realizace veřejných zakázek na pořízení vojenského materiálu, který bude nezbytný k zajištění ochrany bezpečnostních zájmů, a to v předpokládaném objemu 1,24 mld. Kč. Předmětem veřejných zakázek byla modernizace a nákup prostředků k vedení průzkumu a sledování zájmových prostorů s přenosem informací v reálném čase, specifické přepravní techniky s vysokou schopností manévru a pohybu ve ztíženém terénu k řešení dopravních úkolů, výzbroje k osobní ochraně příslušníků AČR a prostředky pro ubytování v poli s elektrocentrálami, využitelné i pro případ výrazného nárůstu počtu zadržených běženců při nedostatečné stacionární ubytovací kapacitě.

Jednalo se zejména o následující komodity:

  • nákup munice na NB 40x46mm SIG, ruční granáty 40×46 M2 A1, protitankové střely PG-7VM a NB 30×173 MM různé druhy
  • nákup střel RBS 70 BOLIDE.
  • pořízení 3D radarů DD
  • pronájem nadzvukových letounů Gripen
  • nákup útočnych  pušek ráže 5,56 x 45 mm
  • útočná puška C2 805 BREN s příslušenstvím

2016

Nižší čerpání peněžních prostředků v roce 2016 bylo zapříčiněno zejména složitostí akvizičního procesu, jeho přípravou a specifickými požadovanými komoditami, kdy se v průběhu realizace veřejných zakázek často nepřihlásil žádný dodavatel nebo zájemci nedodali požadované dokumenty a tím musely být soutěže mnohokrát rušeny a opětovně zadávány, čímž docházelo k časovým prodlevám a zpoždění čerpání peněžních prostředků. Z hlediska časového tedy docházelo k přesunu čerpání peněžních prostředků do roku 2017, neboť více než 95 % celkového objemu nečerpaných prostředků, konkrétně 3,9 mld. Kč určených na již nasmlouvané projekty či na probíhající veřejné zakázky, bylo převedeno k použití do roku 2017 formou zákonného institutu nároků z nespotřebovaných výdajů.

V oblasti realizace programů reprodukce majetku byly výdaje v roce 2016 směřovány zejména na projekty související se stabilizací Armády České republiky a rozvojem pozemních a vzdušných sil jako např. pořízení kolového podvozku zbraňového kompletu PRAM 120 mm, útočných pušek s podvěsným granátometem a dalším příslušenstvím, terénních nákladních automobilů, pronájem nadzvukových letounů JAS 39 Gripen, modernizace vrtulníků Mi-171Š.

2017

V oblasti realizace programů reprodukce majetku byly výdaje v roce 2017 směřovány zejména na projekty související se stabilizací Armády České republiky a rozvojem pozemních a vzdušných sil jako např. nákup kolových obrněných vozidel PANDUR ve verzi velitelsko-štábní a spojovací, pořízení kolového podvozku zbraňového kompletu PRAM 120 mm, nákup letištních radiolokátorů (I. etapa), reprodukce životního cyklu celoarmádní datové sítě – výstavba globální datové sítě a obměna technologie hlasových služeb (I. etapa), pronájem nadzvukových letounů JAS 39 Gripen a pořízení laserového ozařovacího a průzkumného kontejneru pro letouny JAS 39 Gripen. Oproti roku 2016 zaznamenala tato oblast výdajů nárůst a podíl těchto výdajů na celkových výdajích kapitoly dosáhl 15,03 % (v roce 2016 činil tento podíl 10,52 %). Výrazný nárůst těchto výdajů se předpokládá zejména v letech následujících, kdy je v souladu se schválenou Koncepcí výstavby Armády České republiky 2025 plánována realizace finančně náročných strategických investičních projektů. 

I přes nárůst této oblasti výdajů oproti letům minulým spadá téměř polovina nevyčerpaných prostředků kapitoly MO (cca 2 mld. Kč) do oblasti programového financování. Hlavní nevyčerpanou položku představují prostředky plánované na investiční akci mobilní 3D radiolokátory MADR ve výši 867,7 mil. Kč, u které nebyla oproti původnímu předpokladu uzavřena smlouva. Zároveň nebyly čerpány prostředky z již uzavřených smluv, a to v případech, kdy dodavatel nebyl schopen realizovat plnění v řádném termínu. Rovněž se nepodařilo v plánovaných termínech realizovat některé stavební zakázky. Na druhé straně ale vznikla i významná úspora ve výši 123 mil. Kč z důvodu kladných kurzových rozdílů při platbě za pronájem nadzvukových letounu JAS 39 Gripen. Vzniklé nároky z nespotřebovaných výdajů v oblasti programového financování budou v roce 2018 využity na financování investičních akcí, jako jsou již zmíněné nákupy radiolokátorů MADR a dále vyprošťovacích vozidel, letištních radiolokátorů nebo přístrojů nočního vidění.

Zpracovala: Halina Chraščová

Zdroj: http://www.army.cz/

373