First Draft radí, jak bojovat proti vlně dezinformací o koronaviru

Od začátku ledna se postupně světová pozornost začíná točit jen kolem nového koronaviru způsobujícího nemoc známou jako COVID-19. Podle současných statistik Světové zdravotnické organizace se rychle blížíme k překročení hranice 100 000 případů nakažení, a postupné šíření z Číny do dalších zemích přitahuje pozornost jako nějaký hollywoodský trhák.

A přesně jako hollywoodské filmy, i mediální obraz celé situace je značně odlišný od reality. First Draft, web zaměřený na boj proti dezinformacím a zvyšování vzdělání v oblasti fact-checkingu se podělil v článku Five Quick Ways We Can All Double-Check Coronavirus Information Online o instrukce, jak zkontrolovat, zda informace, kterými jsme všichni zasypáváni každý den, mají vůbec původ ve skutečnosti. Jednoduché sdílení informací vede k tomu, že jedna lživá informace může zasáhnout tisíce lidí a vyvolat větší krizi než celý coronavirus.

Laura Garcia pro First Draft indetifikovala 5 kroků pro každou situaci:

Selský rozum. Je vědecky dokázáno, že lidé sdílejí častěji zprávy nabité emocemi. Proto také vznikají clickbaity a zprávy, které se zdají až fantaskní, mohou rychle šířit i oficiální noviny. Pokud se vám zpráva zdá až příliš dobrá/vtipná/děsivá aby to byla pravda, je šance, že tomu skutečně tak je.

Falešné fotografie. Bývaly časy, kdy fotografii byly uznávány pravdivým médiem, dnes tomu už tak není. Ať už jde o upravování obrázku pomocí PhotoShopu či vytržení fotografií ze správného kontextu. Pro verifikaci jakéhokoliv obrázku na internetu je tak vhodné použít programy na tzv. „reverse-image search“ jako RevEye nebo TinEye.

Falešná videa. Ani videa už nejsou imunní a jdou použít různými způsoby. Pro tyto případy je pak dobrou sázkou program InVid nebo nástroj vytvořený Amnesty International pro použití na YouTube.

Geolokace. Pro videa i obrázky je důležité se ujistit, že byly udělány tam, kde autor tvrdí. K tomu vám může pomoci pozadí – nápisy na budovách, sama architektura, nebo i oblečení či auta.

Uspěchaný či špatný výzkum. V dnešní zrychlené době není čas všechno prověřovat. Když ale uvidíte rádoby vědeckou studii, pozornost věnujte především: zdrojům informací ve studii, metodologii výzkumu a zda vám dává smysl. Pro verifikaci dat ze studií je dobré používat stránky oficiálních organizací jako WHO nebo John Hopkins University a nepoutat se pouze na ty státní.

Poslední a nejspíš i hlavní radou, kterou se First Draft snaží znovu a znovu opakovat, je abychom mysleli, než něco nasdílíme, ať už veřejně či jenom s kamarády. Každý, který se před sdílením zamyslí, pomůže současnou „infodémii“ alespoň trochu utišit.

Zdroj:https://firstdraftnews.org/latest/5-tips-ways-we-can-all-covid19-check-coronavirus-information-online-fake-disinformation-misinformation/

231